Více než kdy dříve jezdí téměř každý z nás dnes všude autem, a tak i naše děti vozíme všude s sebou. Uvědomit by jsme si, ale měli hlavně to, že díte může být nejvíce zranitelné právě v autě.
Jak se chovat a co učit děti podle věku
Věk 0 – 4 roky
Děti této věkové kategorie ještě ani nemohou chápat nebezpečí v silničním provozu. Proto je nikdy nepouštějte samotné na silnici, a to ani v doprovodu staršího dítěte.
V tomto nejútlejším věku budeme děti pravděpodobně nejčastěji přepravovat z jednoho místa na druhé v automobilu. Pokud převážíte dítě v autě, vždy používejte odpovídající a schválený dětský zádržný systém. Pořizujte vždy jen kvalitní dětskou sedačku schváleného typu s homologací, která zajišťuje správnou polohu a uchycení dítěte. Sedačku kupujte vždy s dítětem. Je důležité, aby sedačka byla správné velikosti a dítě se v ní také dobře cítilo. Pro správné ukotvení dětské sedačky byl výrobci vozidel vyvinut systém ISOFIX. Při výběru automobilu se tak ptejte, zda tento systém vůz používá. Při instalaci sedačky pak vždy dodržujte návod jak výrobce vozu, tak dětské autosedačky.
Dítě v zádržném systému nepřevážejte na sedadle vybaveném airbagem, případně, že ho i tak chcete převážet, je nutné, všechny tyto airbagy deaktivovat. Informace a vypínač deaktivace airbagu najdete nejen v návodu k obsluze vozidla, ale také přímo v interiéru vozu, kde bývá umístěna nálepka s krátkým návodem (například na přístrojové desce z boku u spolujezdce apod.). Při vlastní jízdě pak samozřejmě také přizpůsobte styl a rychlost jízdy tomu, že převážíte dítě. Nedopusťte, aby dítě sedělo dospělé osobě na klíně – při případné dopravní nehodě jsou následky dětských úrazů velmi kruté! Pokud je připoutaná dospělá osoba a dítě nepřipoutáno, věřte, že jej nikdy neudržíte. V případě nárazu jsou síly a přetížení obrovské! Také při připoutání dospělé osoby a dítěte jedním pásem jsou v případě nehody následky vždy fatální. Bezpečnostní pás nesmí být veden pod pažemi, přes břicho, nebo přes krční tepnu.
Věk 5 – 6 let
I v tomto věku používejte při převážení dítěte v automobilu schválený dětský zádržný systém. Nejlépe je použít kompaktní anatomickou sedačku s vlastními bezpečnostními pásy. Pás nesmí být veden pod pažemi nebo přes břicho. Ukotvení sedačky systémem ISOFIX je výhodou. Nikdy nedovolte dítěti stát za jízdy mezi předními sedadly, nebo klečet na zadním sedadle zády ke směru jízdy! Případné brzdění může mít za následek vymrštění dítěte proti čelnímu sklu vozidla, které velice často končí pro dítě fatálně.
Pozor také například při couvání, dítě v tomto věku, stojící za autem, přes zadní okno vůbec nemusíte vidět. Nastupujte a vystupujte vždy na straně chodníku nebo krajnice. Nemůže tak dojít ke sražení projíždějícím vozidlem.
Věk 7 – 10 let
Při používání dětské autosedačky v automobilu od jeho nejútlejšího věku lze předpokládat, že takto staré dítě bere toto bezpečnostní opatření jako samozřejmost. Stále ale platí, že je potřeba používat sedačku i při jízdě na krátkou (tedy jakoukoliv) vzdálenost. Zvolit bychom měli sedačku s pevnými zády. Při jejím použití a připoutání dítěte bezpečnostním pásem vozidla musíme dbát na to, aby pás nešel v blízkosti krku ani přes ramenní kloub a ve spodní části musí obepínat pánev. Nejbezpečnější umístění dětské sedačky je na zadním sedadle za spolujezdcem. Pozor také na nezajištěné předměty pod zadním sklem – ty mohou způsobit vážná zranění (a to nejen přepravovaných dětí).
Věk 10 – a více let
Rychlý růst postavy dítěte vyústí do používání samostatného sedáku místo kompaktní dětské autosedačky. Díky němu je zvýšen posed dítěte do polohy, ve které bude bezpečnostní pás správně obepínat celé tělo. Jakmile dítě doroste výšky 150 cm nebo jeho tělesná hmotnost dosáhne 36 kg, není již autosedačka povinná. Dítě může sedět na sedadle vozidla, ale vždy musí být správně připoutané (stejně jako ostatní spolucestující ve vozidle).
Psychomotorický vývoj dítěte
Dodržování pravidel bezpečnosti při přepravě dětí má velký význam také na jeho celkový vývoj. Pohybový vývoj dítěte ovlivníme při přepravě pouze tím, že mu nabídneme takovou polohu, která nebude zatěžovat jeho páteř. Měli bychom tak dodržovat:
- dítě do zhruba jednoho roku věku vozíme v autosedačce, která mu nabízí polosed, protože dítě nejméně do devíti měsíců věku by ještě nemělo sedět vzpřímeně;
- posadit dítě je možné teprve po prvním roce věku, kdy má posílené posturální svaly zodpovídající za správné vzpřímení;
- dítě posazujeme na zadní sedadlo za spolujezdce, a to jak z pohledu nejbezpečnějšího sedadla ve voze, tak i z hlediska symetrie střídavého pohledu vpravo ven a vlevo na rodiče – řidiče;
- vždy dbáme na to, aby dolní končetiny byly podloženy (řada moderních autosedaček na to pamatuje a dodávají se k nim nastavitelné opěry pro nohy), aby nohy nevysely a dobře se prokrvovaly;
- na zadní část předního sedadla můžeme pověsit pomůcky, do kterých dítě může kopat nohama a vyluzovat tak zvuky, které nebudou příliš dráždit řidiče;
- popruhy na ramínkách dítěte musí být měkce podložené a nesmí být povolené; musí přiléhat po celé ploše dětského těla;
- dlouhé cesty rozplánujeme s přestávkami, kdy dítěti umožníme narovnat se, protáhnout nebo i vzpřímit v poloze na bříšku na pevné podložce; případně je ponosíme, nakrmíme a napojíme, protože bezprostředně při jízdě by děti neměly nic jíst ani pít, aby jim nezaskočilo v případě náhlé potřeby prudce zabrzdit a zastavit.
Zdrojem článku je www.ibesip.cz a v této podobě byl odsouhlasen Samostatným oddělením Ministerstva dopravy ČR, BESIP.